Petr Pilný

Nerozumíte počítačům? Já občas také ne...

Dell Precision M4800

Dlouhou dobu jsem přemýšlel, co vlastně bude za následovníka za můj Dell Latitude E5410, o kterém už tu řeč byla. Podmínkou byla úhlopříčka 14-15″, FullHD displej, 16-32GB RAM a jinak vlastně nic podstatného. Naopak jsem netrval na 100% mobilitě a tedy nízké hmotnosti.

Na start vypůjčená fotografie, M4800 v plné polní

Druhou podmínkou byla možnost alespoň trochu vylepšovat vnitřnosti a samozřejmě kvalitní provedení a chlazení. Rozpočet jsem si v druhé polovině roku 2018 stanovil na 20000 a tak bylo celkem z čeho vybírat jak mezi novými stroji, tak i mezi těmi repasovanými.

Kandidátů bylo celkem hodně, ale hodně v nich vynikala řada Precision od Dellu, konkrétně M4700, M4800 a 7510. Všechny splňovaly vše podstatné a jako bonus nabízely nejen integrovanou, ale i dedikovanou kartu. A proč nakonec došlo na M4800? Nabízel vyměnitelné CPU, navíc výkonější než běžně se vyskytující i5-6300HQ v řadě 7510 a zároveň nabízel rozumnou grafiku z řady K1100M/K2100M od nVidie. 7510 nabízela výbornou M2000M, M4700 jen K1000M/K2000M. A tak se nakonec podařilo i s rezervou sehnat nový stroj do mé stáje.

MXM grafika – velká výhoda pro úpravy

Originální konfigurace nakonec byla i7-4810mq (až 3.8GHz), 16GB RAM (4×4), nVidia Quadro K2100M 2GB a 1000GB SSHD disk. To vše doplňovalo 15.6″ FullHD IPS. Notebook přišel ve stavu, kdy se dalo stěží poznat, že ho někdo používal a já spokojeně nainstaloval 3DMark a Mafii II. Tu to rozjelo na plné detaily, ve FullHD i s fyzikou a já byl spokojený uživatel.

Úvodem o M4800

Dell Precision M4800 je celkem ultimátní workstation z roku 2013 nabízející ve své době v 15″ těle celkem slušný grafický a extrémní procesorový výkon doplněný o podporu až 32GB RAM, msata + 2.5″ disk, mechaniku, RAID, IPS panel (včetně 4K varianty) a slušnou nabídku grafických karet od nVidie i AMD.

I na dnešní dobu celkem zaujme, i obsahem

Provedení je docela mohutné. Notebook nabízí nadstandardní odolnost, špičkové chlazení samostatné pro procesor i grafickou kartu a když to přeženu, dá se bez problémů používat jako sedátko. Kovové tělo doplňuje klávesnice včetně numerického bloku a na poměry pracovních strojů i příjemně hrající reproduktory.

V recenzích se setkáte se slušnou chválou a hodně je vypíchnuto chlazení. Jako mínus je samozřejmě cena, která nemá problém atakovat hodně přes 100000Kč. A za ty peníze toho notebook zase tolik nenabízel. Pro firmy ale platí ceny jiné a tak se M4800 rychle propracovala do mnoha firem a díky tomu je možné ji i snadno pořídit použitou.

Notebook je taková hranatá krabice a já osobně mám tenhle styl rád. Stejně tak ho ale můžete snadno nenávidět. Ať už tak nebo tak, pokud notebook někde vyndáte, tak i lidé, co se v počítačích vůbec nevyznají, začnou pokukovat, co že to je a že to vypadá dost „silně“. A myslí tím výkon, ne zrovna malou výšku. To vše umocňuje zdroj velikosti skutečné cihly a výkonu pojídajícího malé děti. Základem je 180W pro samotný notebook, 210W pro dokovací stanici. Já používám 240W verzi.

Výdrž na baterii je překvapivě vysoká, při běhu na integrované grafice a s velkou baterií není problém vyjet na celý den a dosáhnout 6-8 hodin používání. Další obecné detaily jsou dostupné v recenzích všude po netu. Každopádně si tenhle stroj buď zamilujete a nebo ho zavrhnete. Pokud ho vůbec potřebujete a dokážete využít jeho výkon a zpracování.

IPS panel, 1920×1080

Posledním bodem bude chlazení – je sice opravdu vydařené, ale samozřejmě, že v plném výkonu se stanete svědky hrůz, které jste asi u notebooku nezažili. Procesor překračuje spotřebou 50W a grafika mu sekunduje skoro stejným dílem. Hluk, kterého je dosahováno, je extrémní. Na druhou stranu při zátěži 2-3 jader je notebook hodně tichý a v kanceláři, kdy tvoříte dokumenty a tak je ventilátor prakticky vždy vypnutý. Na baterii se ventilátor pouští ještě výrazně méně často.

Mimochodem i na baterii je dostupný prakticky plný výkon a díky vyšší hlučnosti notebook drží stále maximální takty (tedy vždy nad 3.6GHz, ať už je grafika puštěná a nebo ne). To je jeden z největších rozdílů proti konkurenčnímu HP zbook 15, který neudrží zdaleka takové takty ani na o něco slabším procesoru a po spuštění grafiky se procesor dostává hluboko pod 3GHz. A to je sakra rozdíl při prakticky stejné ceně. Ale konkurent od HP zase nabízí super ticho a tak si vlastně můžete vybírat co je vám milejší.

První úpravy

Netrvalo dlouho, vlastně jen pár dnů, a já jsem notebook rozebíral. Do msata slotu se stěhovalo SSD 256GB, 1000GB SSHD zůstalo na data a došlo také na záměnu paměti za 4x8GB (32GB). Na startu super, zase jsem si říkal, jak to mám na hodně dlouho v pohodě a notebook byl vlastně na moje potřeby vybaven opravdu nadlimitně.

Celkem povedené chlazení

Pak se ale objevila věc, co jsem nečekal – zkusil jsem nainstalovat Kingdom Come. Najednou se grafická karta Quadro K2100M jevila jako nedostatečná a já začal koukat, jak z toho ven. Přetaktování je uzamčené na maximálně 135MHz navíc na jádře karty a původních zhruba 660MHz a 1500MHz na paměti nebylo zrovna moc na to, co zvládá herní verze stejného čipu.

A tak jsem se zase něco málo naučil a došlo na modifikaci BIOSu grafické karty, kterou jsem si připravil tak, aby nový limit přetaktování byl zhruba v místech, kde končí nejvyšší herní verze karty. Nový základní takt byl tak 850MHz na jádře a 1900 (3800MHz) na pamětech. Mimochodem na těchto taktech se už rozjelo Kingdom Come s trochou sebezapření při 1600×900 v okně a dalo se hrát. Teploty se držely do 60°C a já jsem byl zase na chvíli spokojený. Ale…

Něco tomu chybí

Ale… Ale pořád tomu něco chybělo. 2GB paměti na grafice nejsou žádný zázrak a s tím už se nic dělat nedalo. Ponořil jsem se do hlubin internetu a hledal a hledal. A našel jsem už v úvodu zmíněné Quadro M2000M, které nabízelo jako první generace Quadro karet plné takty společné s jejich herní obdobou (GeForce 960M) a díky odemknutým jednotkám tak podává v některých hrách dokonce vyšší výkon než 960M samotná. Stalo se tak poprvé v historii a já jsem věděl, že u toho musím být také.

K2100M (dole) a M2000M (nahoře)

Dell Precision M4800 totiž nabízí i na dnešní poměry hodně silný procesor a grafika typu K2100M ho celkem dost brzdí. Tohle neplatilo u 17″ verze M6800, kde byla dostupná K5100M. V našich podmínkách celkem vzácná a nesehnatelná. A tak jsem zabrousil na ebay a začal hledat. Po měsíci se objevily v Evropě Dell verze M2000M a ač by Dell neměl být tak vybíravý jako HP, tak jsem byl za Dell verzi rád.

M2000M stále okolo 3500Kč a za ty peníze dala notebooku opravdu neskutečně síly. Myslím, že se konečně vyrovnalo silné CPU a dostalo rozumného partnera jak pro výpočty, tak pro hry. Mimochodem výkon M2000M je skoro na úrovni K5100M a tak jsem se dostal na výkon, co bych v našich luzích a hájích neměl ani v 17″ verzi notebooku. Takty Quadra M2000M jsou nad 1100MHz na jádře a 5000Mhz na paměti. Té je navíc dvojnásobek a 4GB jsou tak třešničkou na dortu tohoto řešení.

3D Mark Vantage, FullHD, maximální nastavení

Nevýhodou jsou mnohem vyšší teploty, které se vyšplhali až na 75-80°C v dlouhodobé zátěži, nicméně Quadro neustupuje z boost taktů ani na vteřinu a tak nezbývá než věřit, že mu to chvíli vydrží. Výkon je proti K2100M neskutečný, řekněme trojnásobný a třeba i Kingdom Come se tak dá zahrát ve FullHD při vysokých detailech naprosto v pohodě. A v úvodu zmíněná Mafia II se rozjede v maximálním nastavení i při 3840×1080 a myslím, že by se dalo uvažovat i o 5760×1080 bodech.

Poslední úpravy

Nakonec jsem ještě z notebooku odstranil mechaniku a na její místo zavítal další 1TB disk, tentokrát s nízkými otáčkami čistě na data. Doplnil jsem vše ještě 400GB SDXC kartou a je to poprvé, kdy se mi do notebooku vejdou všechna data, která vůbec mám.

Finální konfigurace je tak i na dnešní dobu super a asi mi opravdu vydrží ještě nějakou chvíli. Dala by se ještě vyměnit grafika za Quadro M1200, které by nabízelo lepší poměr výkon/teplo a tím pádem snad 10-20% výkonu navíc. Zdá se to málo, ale těch 20% by byla – když to trochu přeženu – skoro celá původní K2100M.

Přetaktování

Nakonec jsem na chvilku zkusil použít i Intel Extreme Utility na přetaktování procesoru. Procesoru je umožněno posunout se o 4x násobič ve všech režimech a nová maxima jsou tedy 4.2GHz při 1-2 jádrové zátěži a 4.1 respektive 4.0GHz při tří a více vláknové zátěži. Chlazení je opravdu ultimátní a tak se mi opravdu podařilo při běžném provozu dosáhnout taktů mezi 4.1-4.2GHz. Nicméně Vrátil jsem se na původních 3.8/3.8/3.7/3.6 GHz. I to je totiž až dost.

Intel Core i7-4810mq – srovnání s velikostí RAM je parádní

A co to vlastně zvládá

V kanceláři? Všechno. Střih videa, několik virtuálních strojů, ramdisk, to vše najednou a skoro bez omezení. Potřebujete editovat produkty na eshopu a napadne vás si jich otevřít 100 do záložek prohlížeči? Proč ne, 15-20GB RAM skok a chvilku se roztočí ventilátor na procesoru. Ale jinak si ničeho nevšimnete a pracovat můžete jako kdyby se nic nestalo. Hry pro moje potřeby jedou dostatečně a především při menších než maximálních detailech se asi spustí ještě relativně vše. Beru to tak, že když tam jede věc jako Kingdom Come, která si bere 6 vláken na 100% a grafiku také a umí si vzít i 16 vláken procesoru, tak to asi ještě nebude tak špatné.

Ale bez přehánění – jsem si jistý, že to zvládne jakoukoli normální i hodně náročnou činnost, kterou dnes můžete běžně „doma“ dělat. To vše v ultimátním provedení a se skvěle vyřešeným chlazením. A pěkným displejem. IPS panel už dnes začíná být konečně běžný, ale potěší.

Finální konfigurace

A na závěr alespoň stručně finální konfigurace systému.

Intel i7-4810mq + 32GB DDR3
256GB mSATA SSD + 1TB 2.5″ SSHD + 1TB 2.5″ HDD + 400GB SDXC
nVidia Quadro M2000M 4GB DDR5
15.6″ FullHD IPS
5xUSB, DP, VGA, HDMI

Update září 2020

Nakonec se v notebooku ještě uhnízdily nové disky – oba 1TB disky nahradily 1TB Samsung 850 EVO. No a 1TB disky se přesunuly do externích USB 3.0 rámečků + přiskočil ještě externí 3.5″ 2TB disk (také na USB 3.0). Konečně dost místa a při cestách bezproblémový provoz i při otřesech.

Teoretické maximum

Pokud by člověk chtěl, ještě zbývá možnost osadit silnější procesor – minimálně by se měl uchladit i7-4910mq (+100MHz, +2MB cache), teoreticky i nějaká extreme edice jako i7-4940MX (+200MHz, +2MB cache). Prakticky by se jednalo o zhruba 3-5% výkonu navíc, ale také v případě extreme verze o dost tepla navíc.

U grafiky zbývá ze stáje nvidia snad jen Quadro M1200 nebo možnost osadit nějaký herní ekvivalent (965M). Ještě se mi nepodařilo ověřit, jak a zda vůbec by se dala použít třeba GeForce 1050 a tak podobně. M1200 by dodala okolo 10-15% výkonu navíc.

Posledním volným místem je pak EC slot, kam by šlo osadit ještě jednu čtečku SDXC karet, které se dají sehnat i 512GB. A samozřejmě – notebook umí RAID, takže by šlo použít třeba dvě SSD do RAID a datový disk místo současné konfigurace. Ale na můj vkus už je to dost málo muziky za opravdu hodně peněz.

Edit 24. 8. 2020: Jen pro upřesnění to vypadá, že by se do notebooku dala dostat ještě jedna karta – Quadro M2200. Ta by nabízela větší čip, který by se asi i lépe chladil a hlavně výkon zhruba Quadra M3000M. Pokud bych ještě někdy měnil grafiku, asi bych se zaměřil na M2200.

Edit 15. 11. 2021: Pastu MX-4 na procesoru i grafice nahradil Cryonaut. Teploty šly dolů a nyní je možno provozovat procesor i na maximálních taktech pomocí Intel XTU. Při zátěži 8 vláken drží procesor trvale 4.0Ghz (základ 3.6Ghz). Díky tomu došlo po lehkém snížení napětí v cpu-z k růstu výkonu: single core 394,9@434,4, multicore 1991,7@2044,3 bodů. Pokud bych ještě chvíli ladil limity napájení a napětí, dalo by se dostat o dost výše, v jednojádrové zátěži procesor boostoval lehce nad 4GHz (v testu, jinak dosahuje i na 4.2GHz). Znát je to i na otáčkách ventilátorů, které se v klidu v kanceláři dostaly na „nulu“ – notebook běhá pasivně i přes nastavený aktivní režim chlazení.

Přesunout se na začátek