Petr Pilný

Nerozumíte počítačům? Já občas také ne...

Kerbal Space Program

Vydáno: 2015– Hodnocení: 9/10

Testovací sestava: Ryzen 4600G, 32GB RAM, SSD, integrovaná grafika + Dell M4800 (i7-4810mq, 32GB RAM, SSD, nVidia Quadro M2000M 4GB, FullHD)

Máte rádi vesmír? Zajímáte se, jak se „objevuje“? Jak se tam vše hýbe, točí, a hlavně jak špatně se k tomu ve skutečnosti dá doletět? Tady u nás, dole, jsme zvyklí, že jedeme z bodu A do bodu B a ten bod B nám nikam mezitím neuteče a nehýbe se (no, to ve skutečnosti pravda není, jen se hýbeme s ním). Ale jakmile nejsme vázáni na naši planetu, začnou se dít věci a je třeba hodně počítat, aby cíl naší cesty byl ve správnou chvíli na správném místě (a my s ním).

Zatmění slunce na orbitě nebo vycházka do volného prostoru jsou jen drobnou ukázkou možností.

Aby těch starostí nebylo málo, je také třeba myslet na nepříjemné následky gravitace naší planety na naši cestu – rakety mají celkem vysokou hmotnost, do cíle z nich pak ale doletí jen nepatrná část. Každé kilo v cíli se vyvažuje mnohdy tunami paliva na startu navíc. Postavit tedy raketu, která vás někam donese a ideálně se i vrátí zpět, je pro začátečníka oříšek! Pro zajímavost – fyzika obecně je ve hře zpracována špičkově.

A právě takovým začátečníkem se stanete po spuštění Kerbal Space program VY. Dostanete malé vesmírné centrum, několik základních prvků pro stavbu jednoduchých raket a případně letadel a také trochu peněz, aby bylo na jejich nákup před startem. Domovskou planetou je Kerbin, který je podobný zemi (jeho obyvatelé o něco méně, ačkoli…) a pro seberealizaci máte k dispozici celou soustavu planet a jejich měsíců včetně jejich hvězdy, která to vše drží pohromadě.

Menší měsíc planety Kerbin umožňuje snadné přistání a vzlet, s pohybem je to díky malé gravitaci horší.

Na úplném startu rozsáhlost svého malého kousku vesmíru nemusíte řešit. Cílem je plnit rozličné úkoly, prozkoumávat nejbližší místa na planetě a v jejím okolí a získávat za ně peníze a vědecké body, které můžete použít pro výzkum nových technologií. Postupně se tak prokoušete od jednoho motoru na tuhá paliva po celou sbírku dílů, kdy každý má nějaké výhody a užití a jen správnou volbou každého z nich se dostanete nejen z dosahu přitažlivé síly Kerbinu, ale v ideálním případě se do ní zase vrátíte zpět.

Zdá se vám to těžké? Ono je to ve skutečnosti ještě těžší – vyzkoumat si všechny technologie zabere dost času a především zkušeností. Navíc je počítáno i s takovými detaily, jako ztráta signálu pro ovládání lodi. Není nad to ztratit kontrolu nad přistávacím modulem (plným třeba těžce získaných dat), protože jste se zrovna dostali na odvrácenou stranu měsíce nebo se vracíte domů a přistáváte do středu oceánu. Vše se ale dá řešit, a tak si postupně vybudujete síť vlastních družic, které vás budou postupem času s lepšími anténami provázet až do dalekých hlubin celé soustavy.

Celou hru pak doplňují modifikace, které mnohdy něco lehce usnadňují – například autopilot pro letadla, která, když jsou správně postavená, pak dokáží držet směr a výšku, a můžete tak třeba psát tuhle recenzi, zatímco letíte splnit vědeckou misi. Naopak jiné modifikace přidají značně na obtížnosti, kdy v případě pilotovaných misí musíte zajistit dostatek kyslíku, jídla, nakládání s odpadem a spoustu dalších věcí.

Důležité je dobře naplánovat cestu a ideálně využít bližšího měsíce pro zrychlení, ale dá to chvíli učení.

Není to rozhodně hra pro každého, nic tu neuspěcháte, nečekejte zběsilé závody a výbuchy (no, ty i čekejte, jen z nich nebudete mít radost). Je to o poznání, učení se, velmi dobrém plánování a chuti počkat si na tu radost, že vše klaplo a loď, která proletěla hlubinami vesmíru se vrátí až domů. Naučíte se, jak postavit letadlo, aby bylo stabilní, to samé platí i pro rakety (pozice těžiště, vektory tahu, vztlak křídel), pochopíte i jak funguje přesun ze země na měsíc (nebo i dál nebo že na orbitu se prostě neletí nahoru, protože tam je) a jak extrémně náročné je někam doletět, nedej bože tam přistát, a ještě se chtít vrátit. Hra umožňuje stavbu velmi složitých prostředků, jejich dokování na orbitě, dotankování a především – docela slušně při tom vede za ruku, aby se člověk úplně neztratil. Na hraní si je pak sandbox, kde neřešíte peníze a ani jiná omezení, pouze fyziku.

Často budete přistávat na padáku (pokud se neutrhne), na Kerbinu pak jsou letiště a lze využít i rovnější plochy jinde. Jen to chce dost trénovat a mít stabilní letadlo schopné letět dost „pomalu“.

Ať už zůstanete jen na Kerbinu, případně navštívíte jeho dva měsíce, užijete si neskutečnou porci zábavy a radosti. Nakonec se zcela jistě vydáte i k nejbližším sousedům, kterými jsou jak kamenné planety, tak plynní obři. Místní soustava je poměrně podobná té naší, najdete zde ekvivalent Merkuru, Venuše, Marsu, Jupiteru i jejich měsíců (a další). Není nad to těšit se, jak snadno se bude přistávat díky malé přitažlivé síle na malých měsících a pak být překvapený, jak špatně se na nich při tak malé gravitaci dá pohybovat!

A takhle to může vypadat, když tomu přijdete alespoň trochu na chuť.

Pokud máte chuť zkusit hru, co není na týden, ani na měsíc, ale spíše na několik let a máte rádi vesmír, nemohu než doporučit. Hrát se to dá relativně na každém běžném počítači, hodně to pak vynikne na velkých monitorech, kdy vesmírné scenérie s pohledem na galaxii, dokáží potěšit a jen tak se nekoukají.

Už je i druhý díl, prozatím bych se mi asi vyhnul, dost chyb, málo obsahu. Naopak díky modifikacím je možné z prvního dílu udělat jak parádní podívanou, tak ji doplnit třeba i další soustavou, modely počasí (větru) v atmosférách a stovkami nových dílů včetně těch, co ještě „nejsou“.

Podpora webu

Líbil se Vám tenhle článek? Můžete podpořit jeho tvorbu a další podobné články na webu pomocí PayPal. A nebo mi klidně jen napište, že se Vám článek líbil.

Přesunout se na začátek