Úvodem
V roce 1994 v kalifornském San Jose vznikla legenda, která zazářila ve světě počítačů krátce, zato velmi jasně – 3dfx. U jejího zrodu stáli Ross Smith, Gary Tarolli, Scott Sellers a Kurt Akeley, kteří měli už zkušenosti v oblasti počítačové grafiky a vývoje grafických čipů. Karty 3dfx způsobily ve své době revoluci a nemálo z nás na ně vzpomíná v dobrém (hráli na nich) nebo v lehce „kyselém“ (chtěli na nich hrát 🙂 ).
Prvotní zkušenosti
Předtím, než založili 3dfx, pracovali výše uvedení zakladatelé ve společnosti Silicon Graphics, Inc. (SGI). SGI byla americká firma, založená v roce 1982, která se specializovala na vývoj a výrobu grafických pracovních stanic a superpočítačů. Byla známá svými pokročilými grafickými technologiemi a byla jedním z předních hráčů v oblasti vizualizace a 3D grafiky v 80. a 90. letech.
Produkty
A protože jsem měl v 3dfx produktech trošku „guláš“ a protože nepatřím ani do jedné z v úvodu zmíněných skupin – začal jsem s počítači až po nich, připravil jsem si tenhle článek, ve kterém se podívám na produkty 3dfx a na to, co přinesly.
Voodoo 1
První Voodoo Graphics, známý také jako Voodoo1, byl ve své době celkem přelomový produkt, protože:
- byl prvním běžně dostupným samostatným 3D akcelerátorem nezávisle na 2D kartě, to umožnilo uživatelům upgradovat své stávající počítače a získat výrazné zlepšení ve výkonu 3D grafiky bez nutnosti nahrazovat celou grafickou kartu
- byl navržen tak, aby zajišťoval hardwarovou akceleraci 3D renderingu, to znamená, že byl schopen přebírat složité výpočty pro zobrazení 3D scén přímo na grafickém čipu, což zbavilo od této zátěže procesor, to přineslo vekou porci výkonu proti pouze softwarovému vykreslování
- byl schopen generovat vysoký počet snímků za sekundu (FPS) a poskytoval plynulé a (ve své době) realistické vizuální zážitky, které byly do té doby na běžných počítačích těžko dosažitelné, to vše navíc při vyšším rozlišení
- 3dfx aktivně spolupracovala s herními vývojáři a poskytovala jim nástroje a podporu pro vytváření her optimalizovaných pro Voodoo1, díky tomu mohli vývojáři snadno využít plný potenciál 3D akcelerace a nabídnout hráčům v té době nedostupné vizuální efekty.
Voodoo1 tedy představoval průlomový moment v oblasti 3D grafiky pro osobní počítače. Díky svým revolučním vlastnostem a výkonnosti přinesl do počítačového hraní novou úroveň „realismu“ a grafické kvality, což z něj učinilo velmi oblíbený produkt mezi hráči a nadšenci počítačových her.
Konkurence Voodoo 1?
V době, kdy byly na trhu 3D akcelerátory od společnosti 3dfx jako Voodoo 1 (vydána 1996), existovala konkurence, která se samozřejmě snažila ohrozit/dohnat jejich pozici. Nicméně v té době byla 3dfx dominantní a jedním z předních hráčů na trhu. Zde je pár konkurenčních produktů:
- NVIDIA RIVA 128: Společnost NVIDIA představila v roce 1997 svou první generaci grafických karet RIVA 128, tyto karty byly prvními na světě, které nabízely plně integrovaný 3D akcelerátor a podporu pro DirectX. I když Voodoo 1 byla silnou volbou pro vysoký výkon, karty RIVA 128 byly cenově dostupnější a zaměřené na nižší cenové segmenty trhu, jejich hlavním konkurentem bylo ale až Voodoo 2
- ATI Rage 3D PRO – i společnost ATI měla své vlastní produkty – tyto karty byly konkurenceschopné a měly také nemálo fanoušků
- Matrox Mystique přišel až o něco později, tyto karty byly známé pro svou kvalitu 2D obrazu a podporu pro profesionální aplikace
- 3Dlabs Permedia a Intel i740 – další opožděná konkurence byl třeba Intel i740, vyšel ale také až v roce 1998 a díky špatným ovladačům na dlouho vrátil Intel pouze do sekce integrovaných grafik.
I když byla konkurence přítomná, 3dfx si udržela vedoucí pozici díky vysokému výkonu a úspěšné spolupráci s herními vývojáři.
Voodoo Rush
V roce 1997 přišla konečně i karta obsahující 2D část, která byla schopná fungovat bez druhé grafické karty – Voodoo Rush.
Avšak Voodoo Rush se nakonec potýkal s řadou problémů a omezení. Jeho hybridní povaha způsobovala složitější implementaci a měla nižší 3D výkon ve srovnání s čistě 3D akcelerátory jako byl původní Voodoo 1 nebo Voodoo 2. Voodoo Rush byl výkonnější než některé starší 2D grafické karty, ale zaostával za ostatními čistě 3D akcelerátory na trhu. Zásadním problémem byly ale ovladače.
Nízký výkon a technické problémy způsobily, že Voodoo Rush nebyl tak úspěšný jako ostatní produkty 3dfx. Nakonec byl Voodoo Rush nahrazen pokračovatelem, kterým byl Voodoo Banshee, který přinesl lepší integraci 2D a 3D funkcí a nabídl vyšší výkon.
Voodoo 2
Voodoo 2 byla druhá generace grafických akcelerátorů od společnosti 3dfx, která byla uvedena na trh v roce 1998. Jednalo se o výrazné vylepšení oproti původnímu Voodoo 1.
Zde jsou některé klíčové novinky Voodoo2:
- SLI (Scan-Line Interleave) technologie: jedním z nejzajímavějších aspektů Voodoo2 byla jeho schopnost pracovat v tzv. SLI módu (Scan-Line Interleave)., to znamená, že uživatelé mohli zapojit dvě Voodoo2 karty do svého systému a spojit je tak, aby pracovaly společně a zlepšovaly výkon, SLI umožňovalo rozdělit zpracování grafiky mezi obě karty a dosáhnout tak vyšších snímkových frekvencí ve hrách
- vysoká výkonnost: Voodoo2 nabízela výrazné zlepšení výkonu oproti svému předchůdci, díky hardwarové akceleraci a SLI technologii byla schopná zobrazovat komplexní 3D scény s vysokým počtem polygonů a efektů rychle a plynule – to umožnilo hráčům vychutnat si hraní her s vylepšenými vizuálními efekty a ještě vyšším rozlišením
- podpora texturování a filtrů: Voodoo2 podporovala pokročilé texturování a filtraci, což přispělo ke zvýšení kvality grafiky., díky tomu byly hry na Voodoo2 vypadaly lépe
- popularita a vliv: Voodoo2 byla mezi hráči velmi oblíbená a stala se jedním z nejžádanějších grafických akcelerátorů své doby, její vysoká výkonnost a schopnost pracovat v SLI módu ji učinily populární volbou, konkurence navíc teprve nabírala síly
- Voodoo2 byla klíčovým faktorem, který přispěl k upevnění pozice 3dfx na trhu 3D grafiky.
Konkurence Voodoo 2
V době, kdy byla 3dfx Voodoo 2 uvedena na trh (v roce 1998), byla konkurence v oblasti 3D grafiky také poměrně silná, a to zejména ze strany společnosti ATI a NVIDIA.
Hlavní konkurenční produkty Voodoo 2 byly:
- NVIDIA RIVA TNT: společnost NVIDIA představila svou řadu grafických karet RIVA TNT v roce 1998, karty RIVA TNT nabízely vysoký výkon a podporu DirectX 6, což je činilo silným konkurentem pro Voodoo 2, TNT karty byly oblíbené mezi hráči a poskytovaly podobný výkon jako Voodoo 2
- ATI Rage 128: tyto karty byly také oblíbené mezi hráči a nabízely konkurenceschopný výkon
- S3 Savage 3D: dalším hráčem na trhu byla společnost S3 s její kartou Savage 3D, S3 Savage 3D byla cenově dostupnější alternativou a zaměřovala se na nižší cenové segmenty trhu
- Matrox G200 a G400: další společností byl Matrox – měl také své modely grafických karet, jako byly Matrox G200 (a později G400). Tyto karty byly známé pro svou vynikající kvalitu 2D obrazu a podporu pro profesionální aplikace.
I když konkurence byla v té době silná, 3dfx (Voodoo 2) si stále udržovala značnou popularitu a byla velmi (více a více) oblíbená.
Banchee
Po úspěchu Voodoo 2 3dfx v roce 1998 představila grafický akcelerátor Voodoo Banshee, který byl dalším krokem v jejich postupném vývoji.
Voodoo Banshee byl druhý kombinovaný grafický čip, který spojoval funkce 2D grafické karty s 3D akcelerací na jednom čipu. Banshee nabízelo také o něco nižší cenu.
Potýkal se však s několika omezeními a konkurenčními výzvami. I když nabízel plynulý výkon ve hrách, na trhu se objevily konkurenční produkty s novějšími technologiemi a vyšším výkonem. V důsledku toho se Voodoo Banshee nesetkala s takovým komerčním úspěchem jako předchozí produkty 3dfx.
Voodoo 3
Voodoo 3, představená v roce 1999, byla sice významným vylepšením oproti předchozí generaci Voodoo Banshee, ale není již možné ji považovat za revoluci v oblasti 3D grafiky. Přestože přinesla několik důležitých změn a byla populární mezi hráči, nebyla to tak průlomová technologie jako původní Voodoo 1 nebo Voodoo2.
Spojovala opět 2D i 3D část do jedné a podporovala i DirectX a OpenGL, takže se dala používat pro šisší spektrum her. Přinesla také podporu vyšších rozlišení a lepší texturování.
I když Voodoo 3 byla silným a oblíbeným produktem, trh 3D grafiky byl v té době velmi dynamický a konkurenční. Společnost NVIDIA představila své produkty s grafickými čipy řady GeForce (256), které nabízely vyšší výkon a podporu nových technologií. ATi přichází s Radeony, které byly také konkurenceschopné. Matrox přinesl G450, S3 také přispělo novou řadou karet a do toho všeho se objevovaly další noví hráči – třeba SiS Xabre.
3dfx měla velké problémy s konkurencí, zejména v době, kdy uvedla na trh Voodoo 3. NVIDIA se stala hlavním hráčem v odvětví 3D grafiky díky svému výkonu, inovacím a podpoře nových technologií, jako bylo například hardwarové transformace a osvětlení (T&L) a podpora DirectX. Postupně se stávalo zřejmým, že konkurence 3dfx se stává příliš silnou, a společnost se potýkala s finančními problémy.
Voodoo 4 – nebo raději rovnou 5
Po Voodoo 3 společnost představila grafický akcelerátor s názvem Voodoo 5, což byla přímá následnice Voodoo 3 a byla uvedena na trh v roce 2000.
Voodoo 5 byla pokračováním v tradici 3dfx -stále nabízela podporu SLI, měla dvoučipovou architekturu jako Voodoo 2, podporovala Direct3D i OpenGL a zapracovala i na dalších zlepšeních (filtrace textur a další). Nic z toho ale nebylo dostatečnou inovací proti konkurenci – v roce 2000 například přišla na trh GeForce 2. Především levné a dostupné MX400 nabízely slušnou porci výkonu za málo peněz. To samé platí například pro Radeon DDR, který podporoval DX7 a měl ve své třídě dobrý výkon.
Žádná z levných karet nebyla přímou konkurencí Voodoo 5, ta byla výkonem blízká drahé GeForce 2 Ultra, někdy výkonnější, někdy ne. Problémem 3dfx byly ale dle mého názoru právě chybějící levné karty plné moderních technologií.
Rampage
Projekt Rampage byl ambiciózním plánem společnosti 3dfx na vyvinutí nové generace grafického akcelerátoru, který měl přinést ještě větší výkon a konkurovat nejnovějším modelům grafických karet od konkurenčních společností, zejména od NVIDIA a ATI. Projekt Rampage měl být následníkem úspěšného modelu Voodoo 5 a měl přinést řadu inovací a vylepšení, to vše v jednočipovém provedení.
Rampage 3000 pak měl být ambicióznějším modelem s dvěma grafickými čipy a podporou SLI (Scan-Line Interleave), což by umožnilo zapojit dvě Rampage 3000 karty do systému a zlepšit výkon ve hrách a aplikacích.
Daytona
Projekt Daytona byl dalším ambiciózním plánem společnosti 3dfx Interactive na vyvinutí nové generace grafického akcelerátoru. Po neúspěchu s projektem Rampage se společnost 3dfx snažila přinést nové inovace a konkurovat na trhu s grafickými kartami.
Bohužel, informace o projektu Daytona jsou poměrně omezené a málo se o něm veřejně hovořilo. V době, kdy společnost 3dfx pracovala na projektu Daytona, se nacházela v obtížné finanční situaci a čelila konkurenci silných hráčů na trhu s 3D grafikou, jako byly společnosti NVIDIA a ATI (nyní součástí AMD).
Prodej 3Dfx
Společnost 3dfx Interactive zažívala v roce 2000 stále narůstající finanční problémy. Přestože měla úspěšné produkty jako Voodoo 3 a Voodoo 5, nedokázala udržet krok s konkurencí společností NVIDIA a ATI, které představily své nové a výkonnější grafické karty. Kvůli vážným finančním obtížím začala společnost 3dfx hledat alternativy, jak zachránit své technologie a majetek. Zvažovala možnost spolupráce s dalšími společnostmi nebo prodej svých technologií.
Nakonec společnost 3dfx Interactive uzavřela dohodu o prodeji svých technologií a majetku společnosti NVIDIA. Prodej byl uzavřen v prosinci 2000 za zhruba 112 milionů dolarů. Společnost NVIDIA získala práva na technologie a patenty společnosti 3dfx, včetně některých projektů, jako byly Rampage a Daytona.
Závěrem
3dfx zanechala významné dědictví v oblasti počítačové grafiky a hraní her. Její produkty přispěly k rozvoji 3D grafiky a byly inspirací pro další generace grafických karet. Značka 3dfx i přes svůj konec zůstala v srdcích mnoha hráčů a nadšenců počítačových her.
Osobně jsem se s 3dfx kartami setkal po všech letech poprvé až letos, kdy jsem měl v ruce Voodoo 1 a Voodoo 2. Za mne to byla trošku slepá ulička – prvotní neúspěch byl možná už v době první integrace 2D jádra, která ne zcela vyšla. Dalším hřebíčkem musely být i výrobní náklady – stačí se podívat na PCB karet z období Voodoo 2 – ta byla snad poloviční, křemíku na nich také bylo méně. Výrobní náklady asi nebyly srovnatelné.
Tak nebo tak – 3dfx zanechala velký otisk v historii. Zazářila ale velmi krátce.
Podpora webu
Líbil se Vám tenhle článek? Můžete podpořit jeho tvorbu a další podobné články na webu pomocí PayPal. A nebo mi klidně jen napište, že se Vám článek líbil.