V roce 1995 jsem byl ještě zdatným počítačovým analfabetem (a zase tolik se toho za ty roky nezměnilo, řekl bych, že v tom jen o něco méně úspěšně pokračuji). Hodně lidí mělo doma nějaké první Pentium, velká část pak „dojížděla“ ještě procesory z éry 486. Vývoj nových procesorů probíhal velmi rychle a nabídka alternativ mimo Intel a AMD byla bohatá.
Obrázek: Zkouška AI na zadání „udělej filmový plakát vycházející hvězdy, kterou bude hrát Pentium PRO“.
Intel přichází na trh s novinkou v podobě obřího čipu Pentium PRO. Obří porce tranzistorů, velká paměť L2 (až 1MB) a slušný takt mu daly pěkný základ. Hlavní změny ale nastaly právě v křemíku – plná optimalizace pro 32bit aplikace znamenala při stejném taktu třetinu výkonu navíc proti Pentiu I. Výrazný skok znamenala také delší pipeline a spekulativní provádění instrukcí.
První verze s frekvencí 150MHz byla vyrobena ještě na starším procesu 0,5 µm, díky tomu trochu trpěla na vyšší produkci tepla. Všechny rychlejší verze ale už využívaly 0,35 µm a díky tomu dosáhly bez problémů taktu 200 MHz. Většina kusů šla navíc přetaktovat – varianty s 256k L2 dosahovaly na 233 MHz prakticky vždy.
Galerie: Pentium PRO vždy vynikne, set SIMM pamětí ve velké kapacitě také a k tomu originální chlazení.
Všechno ale nebylo tak růžové, protože ve své době nebyla většina aplikací 32bit, ale jen 16bit. Tam Pentium PRO proti obyčejnému Pentiu tolik neexcelovalo (do 20% při stejném taktu) a tak se jeho nákup vzhledem k ceně úplně nevyplatil. I díky tomu se z něj stal spíše serverový procesor (podporoval až 4 sockety) nebo procesor pro pracovní stanice.
Nakonec by to mohlo vypadat, že Pentium PRO byla trochu slepá ulička, nicméně opak je pravdou, založil řadu evolucí jader, která byla asi jedna z nejdelších a především nejúspěšnějších v historii. Zmínil jsem se o tom zde – ten kousek textu si dovolím citovat.
Pentium PRO byl totiž první zástupce z dlouhé řady P6 procesorů. Když shrnu celou P6 architekturu, najdeme ji totiž od Pentia PRO přes Pentium II/III a Tualatin až v jádrech mobilních Pentií M a Celeronů M (Banias, Shelton, Dothan). Jen pro zajímavost, Pentium PRO se tu objevilo v roce 1995, jádro Dothanu pak až v roce 2004. Deset let je v tomhle světě a ještě navíc v tomhle období celkem bouřlivého vývoje opravdu dlouhá doba.
Za posledních pár let jsem tu měl několik strojů s tímhle zlatým zázrakem, vždy jsem ale buď neměl čas, nebo stroj nebyl kompletní, nebo se prodal. Prostě na web se nedostal. Tak je pomalu na čase to napravit, protože tento kus jsem už pryč neposlal. Navíc – aby to tak nějak odpovídalo mým strojům – dostal tenhle kousek i něco navíc.
A když už jsem zmínil zlatý zázrak – Pentium PRO byl jeden z nejvíce zlacených procesorů historie. V každému kusu je přes jeden gram zlata. Prostě zlatá éra!
O čem to dnes bude?
Pro začátek shrneme celou sestavu! Máme tu následující:
- Intel Pentium PRO, přetaktované na 233 MHz, verze s 256k L2
- 512 MB SIMM 72pin (4×128)
- PCI Diamond Stealth 3D 2000 PRO 4MB (původní grafická karta, osazené paměti)
- PCI GeForce 4 MX 440-SE 64MB DDR (pro testy v 3D Mark 2001)
- deska Intel Venus VS440FX
- to celé je v sestavě od firmy Autocont
- doplňuje to neoriginální IDE disk a instalace Windows XP.
Celková rychlost a odezva počítače je díky jinak (spekulativní provádění instrukcí) pracujícímu procesoru parádní. Myslím, že by byla pro hodně lidí překvapivá. Windows XP na tom běhají plynule, procesor bez problémů zpracovává požadavky a nezadrhává se na jedné neodpovídající úloze. Pomáhá tomu i obrovské množství paměti RAM.
Originální konfigurace – procesor je verze 180 MHz (3×60), pro testy došlo k přetaktování na 233 MHz.
Ve sbírce jsem měl čtyři stejné moduly SIMM o kapacitě 128 MB docela dlouho, tenhle počítač si je zaslouží a i díky nim je to opravdu pěkný sbírkový kus. Nemálo tomu pomáhá i moderní disk (WD, 160GB – omezený na 4GB na začátku disku). Celá sestava byla při všech testech stabilní a naběhala dlouhé hodiny v kuse, často pod plnou zátěží. Velká škoda je, že nejde dosáhnout vyšších taktů.
Testy AIDA 64
AIDA 64 je tu již tradičně, ani dnes ji nevynecháme. Výsledky budou klasicky rozděleny dle jednotlivých částí L1 a L2, RAM, CPU a FPU.
| L1 a L2 testy | Získané body |
|---|---|
| L1 – čtení | 237 |
| L1 – zápis | 872 |
| L1 – kopírování | 978 |
| L1 – latence | 12.7 |
| L2 – čtení | 218 |
| L2 – zápis | 424 |
| L2 – kopírování | 524 |
| L2 – latence | 30.2 |
Vysoká rychlost kopírování v paměti L1/L2 byla tradiční, opakovala se později i u Pentií III a Tualatinů. Předpokládám, že to byla jedna z velkých změn, které přispěly k velkému skoku ve výkonu proti dobovým konkurentům.
| Testy RAM | Získané body |
|---|---|
| Čtení | 257 |
| Zápis | 90 |
| Kopírování | 114 |
| Latence | 228.3 |
Rychlost přístupu a čtení do paměti RAM dobově odpovídá. Především zápis působí z dnešního pohledu úsměvně. V dobách, kdy celý operační systém měl z dnešního pohledu minimální velikost, aplikace byly optimalizované a paměti bylo v počítači povětšinou spíše málo a vše tedy viselo na disku byly tyhle hodnoty více než super.
| Testy CPU | Získané body |
|---|---|
| Queen | 309 |
| PhotoW. | 319 |
| ZLib | 2.2 |
| AES | 357 |
| Hash | 20 |
V testech CPU části procesor nepřekvapil, ale dobově byl velmi rychlý. Jednou z nevýhod ve srovnání s obyčejným Pentiem ale byl výše uvedený relativně malý náskok v 16bit aplikacích, který šel snadno smazat přetaktováním výrazně levnějšího „bratříčka“. Další nevýhodou byla absence MMX instrukcí.
| Testy FPU | Získané body |
|---|---|
| VP8 | 52 |
| Julia | 21 |
| Mandel | 18 |
| SinJulia | 38 |
Pentium PRO měl celkem svižnou FPU, to se projevilo při specifických úlohách, případně pak pokud si procesor někdo nechal výrazně déle než by odpovídalo běžnému času upgradu.
3D Mark 2001 SE
Na test v 3D Marku si musíme pomoci nějakou kartou, která ho nejen spustí, ale bude i dost silná. Výsledné body jsou pak dané pouze výkonem procesoru. Je to krásně vidět v tabulce výsledků, kdy vůbec nezáleží na zvoleném rozlišení.
Jako kartu jsem použil GeForce 4 MX440-SE s 64MB DDR paměti. Je to spíš přeznačená GeForce 2, podporuje pouze DirectX 7 a tak se na ní nespustí test Nature. Nicméně procesor překvapil a třetí test (přestřelka v hale) na nízké detaily jel i celkem plynule mezi 15 až 30 snímky za sekundu. Na vysoké detaily to pak bylo horší, tam už procesor nestíhal počítat efekty navíc.
Pro úplnost uvádím, že si 3D Mark stěžoval při spuštění na absenci MMX jednotek, je možné, že i to způsobovalo vysoký propad výkonu mezi nízkými a vysokými detaily u jednotlivých testů.
| 3D Mark 2001 SE | Získané body |
|---|---|
| 800×600 16bit | 584 |
| 1024×768 16bit | 589 |
| 1024×768 32bit | 586 |
| 1280×1024 32bit | 575 |
A co nějaká moderní hra?
Rozhodl jsem se sestavu potrápit za hranice jejích možností a nainstalovat tam Mafii I. Už jen instalace byla trošku delší. Každopádně ale – možná lehce překvapivě – platí to, co se ukázalo při 3D Marku. Sestava je limitovaná procesorem a když těch výpočtů není tolik, tak se počet snímků hodně zvedne.
V Mafii se tak v menu pohybujeme okolo 20-25 snímcích za sekundu, včetně plynulé reakce na změny položek a přesuny kamery. Platí to i pro auto-encyklopedii, kde procesor bez problémů zvládne spočítat i otáčení, zastavení a tak dále. Ve hře je to mnohem horší, dle počtu okolo jedoucích aut a především výpočtů fyziky tam počet snímků létá mezi 0-5.
Galerie: převzata z článku Když „chtít víc“ je málo o HP Kayak s dvěma Pentii III 1000MHz ve Slot 1.
Je to samozřejmě nehratelné, ale zcela upřímně – čekal jsem, že to nepůjde ani v menu. A to připomínám, že nám na procesoru chybí instrukce, se kterými hra možná i počítá a je třeba je nějakým způsobem počítat alternativně.
Tuhle kapitolu ale berte spíše jako vzpomínku na jednu z nejlepších her, které u nás vznikly.
Něco málo závěrem
Co říci závěrem? O Pentiu PRO a jeho cestě tu už na webu je napsáno mnoho. Odkazy jsou i v tomhle textu a já jsem rád, že mám konečně ve sbírkách další chybějící kus historie. Sestava od Autocontu byla udělaná poctivě, bedna je masivní a dle stavu desky je i ta vyrobena dostatečně naddimenzovaná a snad vydrží ještě dlouhé roky pracovat.
Bedna putuje do skladu a jen tak se jí nevzdám. Z celé série vývoje P6 mi tak chybí postavit nějakou pěknou sestavu s Tualatinem a i na tom už se pracuje. A že to nebude jen tak něco obyčejného, na to se můžete spolehnout!
Nejhorší je, že jsem byl dříve názoru, že by mi tu neměly ležet počítače, co můžou jinému dělat radost. Ale v posledním zhruba roce tak hodně ubylo těch starých kousků, že už i já jsem kapituloval a začal si ty opravdu zajímavé nechávat.
Podpora webu
Líbil se Vám tenhle článek? Můžete podpořit jeho tvorbu a další podobné články na webu pomocí PayPal. A nebo mi klidně jen napište, že se Vám článek líbil.