V posledních dnech (a týdnech) stále něco stavím a občas zbyde i nějaký nalezený zbytek. No a občas to dokonce není obligátní Celeron z patice 775 (nebo dokonce 478), ale něco lepšího. A tak se pro tentokrát podíváme do roku 2008 (procesorem), vezmeme si k tomu nečekaně slušnou základní desku s podporou až 16GB DDR2 ve čtyřech slotech a to celé doplníme jednou z vyšších verzí nVidia GeForce osmé řady, konkrétně 8800GT, která sice spadá už do roku 2007, ale vzhledem k její reinkarnaci ve formě deváté řady měla docela dlouhý život. Na poměry grafických karet té doby asi delší, než bylo záhodno.
Základní deska, procesor, paměť
Jako první vezmu dnes základní desku ASUS P5Q SE – nejen, že podporuje všechna čtyřjádra (a tedy po úpravě i Xeony, FSB maximálně 1600MHz), ale má i čtyři sloty pro operační paměť (ale ještě DDR2) a co víc, umí dokonce i 16GB paměti. Většina DDR2 desek uměla pouze 8GB RAM a ještě více desek mělo pouhé dva sloty a muselo si vystačit pouze se 4GB RAM. Tehdy to stačilo, ale počítač s modernějším Core2Quad procesorem bez problému poslouží výkonem i dnes a omezená kapacita paměti je pro běžné používání dost limitující. Deska má 8 fází na napájení procesoru a chlubí se celkem velkou dávkou funkcí usnadňujících její nastavení a používání od CrashFree BIOS přes Fan Expert po vylepšení zvuku s digitálním výstupem. Deska tedy nabízí celkem čtyři sloty DDR2, jeden PCI-E16x a dva PCI-E 1x a tři sloty PCI. Má integrovanou LAN, 5.1 zvuk s SPDIF a také 6+6USB.
Jako procesor jsem použil dobová Intel Core2Quad Q8300. Má čtyři jádra a čtyři vlákna na frekvenci 2.5GHz, vyroben je pomocí 45nm a má 4MB L2 paměti. FSB je na 1333MHz a při napětí jádra od 0.850-1.3625V má TDP 95W. Je 64bit, má SpeedStep, ale chybí mu například AES-NI. Když se ještě vrátím k TDP – vypadá to sice na vysokou hodnotu, reálně se dá CPU bez většího hluku uchladit prakticky libovolným boxovým chladičem včetně těch nízkých bez měděného jádra.
Závěrem se v této části dostáváme k osazení paměti. Použil jsem DDR2 moduly o celkové kapacitě 6GB (2×2+2×1). Vzhledem k určení pro „kancelář“ a starší hry je i tohle množství dostatečné a operační paměť rozhodně nebude největší brzdou systému (tou se stane zcela jistě obyčejný disk).
Grafická karta
V roce 2007 se objevila v nabídce nová grafická karta nVidia GeForce 8800GT využívající jádra G92 založeného na jádře G80 (karty 8800 GTS/GTX/Ultra) a vyráběném 65nm procesem. Karta nahrazovala 8800GTS – minimálně její 320MB verzi. Lepší proces snížil spotřebu a nové jádro přidalo i nové funkce. Karta tak zvládne hardwarově dekódovat VC-1 a H.264. 512MB paměť karty je navíc připojena na 256bit sběrnici a proti GTS vzrostl i počet shader jednotek z 96 na 112. Všechny změny přispěly k vyššímu výkonu v novějších hrách. Referenční karty měly takty 600MHz jádro/900MHz paměť, nereferenční modely se pak dostaly až okolo 700MHz na jádře a 1000MHz na paměti.
Karta podporuje DX10, má unifikované shadery, umí 16x FSAA, 16xAF, podporuje SLI a zvládne pomocí PureVideo HD přehrávat a vylepšovat obraz u videa s vysokým rozlišením (zmíněné H.264, VC-1 a také MPEG2 a WMV9). Na výstupu umí dva monitory na DVI do rozlišení 2560×1600 a nebo 2048×1536/85Hz na VGA. TVout umí 1080i a karta podporuje více obrazovek přes nView. V našem případě byla použita karta od GAINWARD (8965-Bliss) a byla samozřejmě ve slotu PCI-E 16x. Karta se drží referenčních taktů 600/900MHz. Skutečný takt paměti je tedy 1800MHz, shader jednotky běží na 1500MHz a má celkem tichý/nehlučný chladič. Karta si vystačí s 1x6pin.
Pevný disk, mechaniky, zdroj a ostatní
Teď dojde na nejslabší místo sestavy. Pokud bych stavěl počítač pro použití v dnešní době, určitě by zde byl SSD disk. Ale takhle tu je 320GB 3.5″ disk Seagate Barracuda připojená na SATA. Sestava obsahuje DVD mechaniku (také SATA) a o napájení se stará zdroj Seasonic s výkonem 350W. Nic víc už nebylo třeba a sestava je tímto výčtem kompletní.
Ačkoli je pevný disk jednoznačně nejslabší článek sestavy, tak Windows 10 PRO 64bit si s tím celkem dobře poradí a odezva systému je dobrá a použitelná. Vše je v klasické bedně XCASE, která je mimochodem docela poctivá a těžká a už tak docela tiché sestavě pomáhá a neničí ji zbytečnými vibracemi.
Testy výkonu AIDA 64
Jako vždy se tu objeví výsledky z AIDA64. Já vím, že třeba není úplně nová a objektivní a tak dále. Mám ji všude a bude i tady, na z dnešního pohledu už ne zcela důležité srovnání je dobrá a testy jsou povedené rychle.
| AIDA 64 | Základní nastavení | Přetaktování |
| Paměť čtení (MB/s) | 5673 | – |
| Paměť zápis (MB/s) | 7062 | – |
| Paměť kopírování (MB/s) | 6497 | – |
| Paměť latence (ns) | 95.5 | – |
| CPU Queen | 21214 | – |
| CPU Photo | 8933 | – |
| CPU ZLib | 121 | – |
| CPU AES | 27354 | – |
| CPU Hash | 1609 | – |
| FPU VP8 | 1684 | – |
| FPU Julia | 6835 | – |
| FPU Mandel | 3607 | – |
| FPU SinJulia | 1846 | – |
Přikládám i testy L1 a l2 procesoru.
| AIDA 64 L1/L2 | L1 (takt 2.5GHz) | L2 (takt 2.5GHz) | L1 (přetaktování) | L2 (přetaktování) |
| Read (MB/s) | 39952 | 18051 | – | – |
| Write (MB/s) | 39870 | 12914 | – | – |
| Copy (MB/s) | 79678 | 18345 | – | – |
| Latence (ns) | 1.2 | 8.2 | – | – |
Testy výkonu 3D Mark Vantage
Tentokrát bude testování v 3D Marku podrobnější. Navíc verze Vantage dobře odpovídá vzniku sestavy. Ostatně dobové hry grafika i se slabším procesorem zvládala ve vysokém rozlišení včetně 2048×1536. Na přiložených snímcích je vidět, kolik snímků v rozlišení 1280×1024 grafická karta vydolovala v jednotlivých testech. V dobových recenzích se karta potýkala pouze s 3D Markem ve verzi 2003/2005/2006, tady ji to trochu ztížíme.
| 3D Mark Vantage | GPU score | CPU score | 3DMark skóre |
| 1024×768 ENTRY | 23351 | 9120 | E16798 |
| 1280×1024 ENTRY | 16935 | 9020 | – |
| 1280×1024 PERF. | 5449 | 9166 | P6063 |
| 1280×1024 HIGH | 4462 | 9101 | – |
| 1280×1024 EXTREME | 3915 | 8489 | – |
Závěrem
Závěrem – no, kdo měl tuhle sestavu v době vydání, určitě vzpomíná v dobrém. Výkon procesoru byl v té době v domácích podmínkách víceméně špička a grafika to hezky doplňovala. Důkazem je použitelnost i v dnešní době. Na kancelář, na video a trochu i na hraní. Starší hry zvládne sestava bez problémů. A to vše navíc prakticky bez hluku – určitě bez hluku startujícího letadla, který byl v té době celkem častým jevem.