Dlouhou dobu jsem přemýšlel, co vlastně bude za následovníka za můj Dell Latitude E5410, o kterém už tu řeč byla. Podmínkou byla úhlopříčka 14-15″, FullHD displej, 16-32GB RAM a jinak vlastně nic podstatného. Naopak jsem netrval na 100% mobilitě a tedy nízké hmotnosti.
Druhou podmínkou byla možnost alespoň trochu vylepšovat vnitřnosti a samozřejmě kvalitní provedení a chlazení. Rozpočet jsem si v druhé polovině roku 2018 stanovil na 20000 a tak bylo celkem z čeho vybírat jak mezi novými stroji, tak i mezi těmi repasovanými.
Kandidátů bylo celkem hodně, ale hodně v nich vynikala řada Precision od Dellu, konkrétně M4700, M4800 a 7510. Všechny splňovaly vše podstatné a jako bonus nabízely nejen integrovanou, ale i dedikovanou kartu. A proč nakonec došlo na M4800? Nabízel vyměnitelné CPU, navíc výkonější než běžně se vyskytující i5-6300HQ v řadě 7510 a zároveň nabízel rozumnou grafiku z řady K1100M/K2100M od nVidie. 7510 nabízela výbornou M2000M, M4700 jen K1000M/K2000M. A tak se nakonec podařilo i s rezervou sehnat nový stroj do mé stáje.
Originální konfigurace nakonec byla i7-4810mq (až 3.8GHz), 16GB RAM (4×4), nVidia Quadro K2100M 2GB a 1000GB SSHD disk. To vše doplňovalo 15.6″ FullHD IPS. Notebook přišel ve stavu, kdy se dalo stěží poznat, že ho někdo používal a já spokojeně nainstaloval 3DMark a Mafii II. Tu to rozjelo na plné detaily, ve FullHD i s fyzikou a já byl spokojený uživatel.
Úvodem o M4800
Dell Precision M4800 je celkem ultimátní workstation z roku 2013 nabízející ve své době v 15″ těle celkem slušný grafický a extrémní procesorový výkon doplněný o podporu až 32GB RAM, msata + 2.5″ disk, mechaniku, RAID, IPS panel (včetně 4K varianty) a slušnou nabídku grafických karet od nVidie i AMD.
Provedení je docela mohutné. Notebook nabízí nadstandardní odolnost, špičkové chlazení samostatné pro procesor i grafickou kartu a když to přeženu, dá se bez problémů používat jako sedátko. Kovové tělo doplňuje klávesnice včetně numerického bloku a na poměry pracovních strojů i příjemně hrající reproduktory.
V recenzích se setkáte se slušnou chválou a hodně je vypíchnuto chlazení. Jako mínus je samozřejmě cena, která nemá problém atakovat hodně přes 100000Kč. A za ty peníze toho notebook zase tolik nenabízel. Pro firmy ale platí ceny jiné a tak se M4800 rychle propracovala do mnoha firem a díky tomu je možné ji i snadno pořídit použitou.
Notebook je taková hranatá krabice a já osobně mám tenhle styl rád. Stejně tak ho ale můžete snadno nenávidět. Ať už tak nebo tak, pokud notebook někde vyndáte, tak i lidé, co se v počítačích vůbec nevyznají, začnou pokukovat, co že to je a že to vypadá dost „silně“. A myslí tím výkon, ne zrovna malou výšku. To vše umocňuje zdroj velikosti skutečné cihly a výkonu pojídajícího malé děti. Základem je 180W pro samotný notebook, 210W pro dokovací stanici. Já používám 240W verzi.
Výdrž na baterii je překvapivě vysoká, při běhu na integrované grafice a s velkou baterií není problém vyjet na celý den a dosáhnout 6-8 hodin používání. Další obecné detaily jsou dostupné v recenzích všude po netu. Každopádně si tenhle stroj buď zamilujete a nebo ho zavrhnete. Pokud ho vůbec potřebujete a dokážete využít jeho výkon a zpracování.
Posledním bodem bude chlazení – je sice opravdu vydařené, ale samozřejmě, že v plném výkonu se stanete svědky hrůz, které jste asi u notebooku nezažili. Procesor překračuje spotřebou 50W a grafika mu sekunduje skoro stejným dílem. Hluk, kterého je dosahováno, je extrémní. Na druhou stranu při zátěži 2-3 jader je notebook hodně tichý a v kanceláři, kdy tvoříte dokumenty a tak je ventilátor prakticky vždy vypnutý. Na baterii se ventilátor pouští ještě výrazně méně často.
Mimochodem i na baterii je dostupný prakticky plný výkon a díky vyšší hlučnosti notebook drží stále maximální takty (tedy vždy nad 3.6GHz, ať už je grafika puštěná a nebo ne). To je jeden z největších rozdílů proti konkurenčnímu HP zbook 15, který neudrží zdaleka takové takty ani na o něco slabším procesoru a po spuštění grafiky se procesor dostává hluboko pod 3GHz. A to je sakra rozdíl při prakticky stejné ceně. Ale konkurent od HP zase nabízí super ticho a tak si vlastně můžete vybírat co je vám milejší.
První úpravy
Netrvalo dlouho, vlastně jen pár dnů, a já jsem notebook rozebíral. Do msata slotu se stěhovalo SSD 256GB, 1000GB SSHD zůstalo na data a došlo také na záměnu paměti za 4x8GB (32GB). Na startu super, zase jsem si říkal, jak to mám na hodně dlouho v pohodě a notebook byl vlastně na moje potřeby vybaven opravdu nadlimitně.
Pak se ale objevila věc, co jsem nečekal – zkusil jsem nainstalovat Kingdom Come. Najednou se grafická karta Quadro K2100M jevila jako nedostatečná a já začal koukat, jak z toho ven. Přetaktování je uzamčené na maximálně 135MHz navíc na jádře karty a původních zhruba 660MHz a 1500MHz na paměti nebylo zrovna moc na to, co zvládá herní verze stejného čipu.
A tak jsem se zase něco málo naučil a došlo na modifikaci BIOSu grafické karty, kterou jsem si připravil tak, aby nový limit přetaktování byl zhruba v místech, kde končí nejvyšší herní verze karty. Nový základní takt byl tak 850MHz na jádře a 1900 (3800MHz) na pamětech. Mimochodem na těchto taktech se už rozjelo Kingdom Come s trochou sebezapření při 1600×900 v okně a dalo se hrát. Teploty se držely do 60°C a já jsem byl zase na chvíli spokojený. Ale…
Něco tomu chybí
Ale… Ale pořád tomu něco chybělo. 2GB paměti na grafice nejsou žádný zázrak a s tím už se nic dělat nedalo. Ponořil jsem se do hlubin internetu a hledal a hledal. A našel jsem už v úvodu zmíněné Quadro M2000M, které nabízelo jako první generace Quadro karet plné takty společné s jejich herní obdobou (GeForce 960M) a díky odemknutým jednotkám tak podává v některých hrách dokonce vyšší výkon než 960M samotná. Stalo se tak poprvé v historii a já jsem věděl, že u toho musím být také.
Dell Precision M4800 totiž nabízí i na dnešní poměry hodně silný procesor a grafika typu K2100M ho celkem dost brzdí. Tohle neplatilo u 17″ verze M6800, kde byla dostupná K5100M. V našich podmínkách celkem vzácná a nesehnatelná. A tak jsem zabrousil na ebay a začal hledat. Po měsíci se objevily v Evropě Dell verze M2000M a ač by Dell neměl být tak vybíravý jako HP, tak jsem byl za Dell verzi rád.
M2000M stále okolo 3500Kč a za ty peníze dala notebooku opravdu neskutečně síly. Myslím, že se konečně vyrovnalo silné CPU a dostalo rozumného partnera jak pro výpočty, tak pro hry. Mimochodem výkon M2000M je skoro na úrovni K5100M a tak jsem se dostal na výkon, co bych v našich luzích a hájích neměl ani v 17″ verzi notebooku. Takty Quadra M2000M jsou nad 1100MHz na jádře a 5000Mhz na paměti. Té je navíc dvojnásobek a 4GB jsou tak třešničkou na dortu tohoto řešení.
Nevýhodou jsou mnohem vyšší teploty, které se vyšplhali až na 75-80°C v dlouhodobé zátěži, nicméně Quadro neustupuje z boost taktů ani na vteřinu a tak nezbývá než věřit, že mu to chvíli vydrží. Výkon je proti K2100M neskutečný, řekněme trojnásobný a třeba i Kingdom Come se tak dá zahrát ve FullHD při vysokých detailech naprosto v pohodě. A v úvodu zmíněná Mafia II se rozjede v maximálním nastavení i při 3840×1080 a myslím, že by se dalo uvažovat i o 5760×1080 bodech.
Poslední úpravy
Nakonec jsem ještě z notebooku odstranil mechaniku a na její místo zavítal další 1TB disk, tentokrát s nízkými otáčkami čistě na data. Doplnil jsem vše ještě 400GB SDXC kartou a je to poprvé, kdy se mi do notebooku vejdou všechna data, která vůbec mám.
Finální konfigurace je tak i na dnešní dobu super a asi mi opravdu vydrží ještě nějakou chvíli. Dala by se ještě vyměnit grafika za Quadro M1200, které by nabízelo lepší poměr výkon/teplo a tím pádem snad 10-20% výkonu navíc. Zdá se to málo, ale těch 20% by byla – když to trochu přeženu – skoro celá původní K2100M.
Přetaktování
Nakonec jsem na chvilku zkusil použít i Intel Extreme Utility na přetaktování procesoru. Procesoru je umožněno posunout se o 4x násobič ve všech režimech a nová maxima jsou tedy 4.2GHz při 1-2 jádrové zátěži a 4.1 respektive 4.0GHz při tří a více vláknové zátěži. Chlazení je opravdu ultimátní a tak se mi opravdu podařilo při běžném provozu dosáhnout taktů mezi 4.1-4.2GHz. Nicméně Vrátil jsem se na původních 3.8/3.8/3.7/3.6 GHz. I to je totiž až dost.
A co to vlastně zvládá
V kanceláři? Všechno. Střih videa, několik virtuálních strojů, ramdisk, to vše najednou a skoro bez omezení. Potřebujete editovat produkty na eshopu a napadne vás si jich otevřít 100 do záložek prohlížeči? Proč ne, 15-20GB RAM skok a chvilku se roztočí ventilátor na procesoru. Ale jinak si ničeho nevšimnete a pracovat můžete jako kdyby se nic nestalo. Hry pro moje potřeby jedou dostatečně a především při menších než maximálních detailech se asi spustí ještě relativně vše. Beru to tak, že když tam jede věc jako Kingdom Come, která si bere 6 vláken na 100% a grafiku také a umí si vzít i 16 vláken procesoru, tak to asi ještě nebude tak špatné.
Ale bez přehánění – jsem si jistý, že to zvládne jakoukoli normální i hodně náročnou činnost, kterou dnes můžete běžně „doma“ dělat. To vše v ultimátním provedení a se skvěle vyřešeným chlazením. A pěkným displejem. IPS panel už dnes začíná být konečně běžný, ale potěší.
Finální konfigurace
A na závěr alespoň stručně finální konfigurace systému.
Intel i7-4810mq + 32GB DDR3
256GB mSATA SSD + 1TB 2.5″ SSHD + 1TB 2.5″ HDD + 400GB SDXC
nVidia Quadro M2000M 4GB DDR5
15.6″ FullHD IPS
5xUSB, DP, VGA, HDMI
Update září 2020
Nakonec se v notebooku ještě uhnízdily nové disky – oba 1TB disky nahradily 1TB Samsung 850 EVO. No a 1TB disky se přesunuly do externích USB 3.0 rámečků + přiskočil ještě externí 3.5″ 2TB disk (také na USB 3.0). Konečně dost místa a při cestách bezproblémový provoz i při otřesech.
Update konec roku 2024
Nakonec jsem se dokousal až na Quadro M2200 4GB, která nabízí další porci výkonu navíc. Disky se zjednodušily na 3x256GB SATA, rychlost čtení vyskočila až na 1500MB/s. M4800 je prostě neskutečný stroj!
Teoretické maximum
Pokud by člověk chtěl, ještě zbývá možnost osadit silnější procesor – minimálně by se měl uchladit i7-4910mq (+100MHz, +2MB cache), teoreticky i nějaká extreme edice jako i7-4940MX (+200MHz, +2MB cache). Prakticky by se jednalo o zhruba 3-5% výkonu navíc, ale také v případě extreme verze o dost tepla navíc.
U grafiky zbývá ze stáje nvidia snad jen Quadro M1200 nebo možnost osadit nějaký herní ekvivalent (965M). Ještě se mi nepodařilo ověřit, jak a zda vůbec by se dala použít třeba GeForce 1050 a tak podobně. M1200 by dodala okolo 10-15% výkonu navíc.
Posledním volným místem je pak EC slot, kam by šlo osadit ještě jednu čtečku SDXC karet, které se dají sehnat i 512GB. A samozřejmě – notebook umí RAID, takže by šlo použít třeba dvě SSD do RAID a datový disk místo současné konfigurace. Ale na můj vkus už je to dost málo muziky za opravdu hodně peněz.
Edit 24. 8. 2020: Jen pro upřesnění to vypadá, že by se do notebooku dala dostat ještě jedna karta – Quadro M2200. Ta by nabízela větší čip, který by se asi i lépe chladil a hlavně výkon zhruba Quadra M3000M. Pokud bych ještě někdy měnil grafiku, asi bych se zaměřil na M2200.
Edit 15. 11. 2021: Pastu MX-4 na procesoru i grafice nahradil Cryonaut. Teploty šly dolů a nyní je možno provozovat procesor i na maximálních taktech pomocí Intel XTU. Při zátěži 8 vláken drží procesor trvale 4.0Ghz (základ 3.6Ghz). Díky tomu došlo po lehkém snížení napětí v cpu-z k růstu výkonu: single core 394,9@434,4, multicore 1991,7@2044,3 bodů. Pokud bych ještě chvíli ladil limity napájení a napětí, dalo by se dostat o dost výše, v jednojádrové zátěži procesor boostoval lehce nad 4GHz (v testu, jinak dosahuje i na 4.2GHz). Znát je to i na otáčkách ventilátorů, které se v klidu v kanceláři dostaly na „nulu“ – notebook běhá pasivně i přes nastavený aktivní režim chlazení.